SEBEVRAŽDA? NIKDY!

Podruhé zamilovaná jsem byla asi v 7. třídě..

opět tajně a velmi..

Pravděpodobně po zkušenostech s Rudou

jsem mu to nikdy neřekla..

Řekla jsem to však Jarče

a to byla chyba!

Tenkrát jsme se poprali,

protože i ona si myslela na stejného.

Byl to náš spolužák.

Musím napsat, že se jednalo opět o lásku neopětovanou:o(..

Já  holka z vesnice 

 jsem dojížděla do školy do nedalekého města.

On byl z města

 a jednoho dne zavítal i se svým kamarádem k nám na vesnici..

Už to samo o sobě bylo nebývalé štěstí.

Moje kamarádka Maruška dostala nápad,

že když jsou naši v práci,

že bychom mohli jít k nám domů..

Venku začalo pršet 

a kamarádka měla strach, že brzy odjedou.

Já měla strach taky 

a to hned dvakrát..

Poprvé,že odjedou

a podruhé, že přijdou naši, 

kteří pracovali naproti našeho domu

a mohli si kdykoli z práce odskočit.
 Platonická láska ale převážila 

a já je pozvala k nám.

Byli jsme nahoře v pokojíčku 

a hráli nějaké hry,

když  jsem náhle uslyšela otvírání dveří..

Lekla jsem se

a nic jiného mě nenapadlo než  kluky ukrýt na půdu.

--

Ani dneska nevím, proč jsem se tak bála,

ale měla jsem vždycky v sobě, 

že nechci, abych rodiče nějak zklamala..

---

Mamka nebyla doma dlouho,

tenkrát si jen pro něco došla..

Jakmile se za ní zavřely dveře,

tak jsme kluky vypustily 

a ze zábavy už nebylo nic.

Vlastně jsem se je tenkrát snažila  co nejrychleji

vyprovodit ven z domu..

Což se mi nakonec povedlo.

Žádný rozkvět mé lásky to nepřineslo.

----

Co se ale stalo asi po týdnu?

Přišel za mnou můj taťka 

a začal se mnou  velmi vážně  mluvit,

co mi je, jestli se trápím,

že život je moc krásný,

aby si ho člověk vzal,

že se mám mít ráda

 a jestli si nechci s někým popovídat.

Přiznám se, že jsem vůbec nechápala,

o čem je řeč.

Když jsem na něj koukala asi jako blázen,

tak mi řekl, že byl na půdě opravovat anténu k televizi

( mimochodem, to by bylo také téma na zasmání:o))

a to co viděl ho zděsilo.

    Mamince to prý neřekl a  večer  to hned uklidí.

Prosil mě, ať to už víckrát nedělám,

že má o mě veliký strach.

A já mu musela slíbit,

že si rozhodně život krátit nemíním.

Samozřejmě, že jsem hned šla na půdu,

podívat se, co taťku tak vyvedlo z míry.

A pak jsem ji uviděla!

Oprátku!

Kluky nenapadlo nic jiného

než z provazu, který tam ležel, umotat smyčku 

a přehodit provaz přes trámy.

Proto měl táta ten velký strach

a ani se mu nedivím!

-----

Moje  druhá platonická láska postupně vyšuměla.

Ne  kvůli oprátce.

Prostě jen tak..

Snad nový objev../ o něm někdy příště:o)/..

Spolužáka jsem od základky  už nikdy nepotkala,

ale viděla  jsem ho,

dokonce v televizi.

Po revoluci byl poslancem naší republiky.

...

Na závěr si dovolím jeden citát,
který mám moc ráda..
....
„Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt.“

                                     Robert Fulghum

Můj dovětek:
 Mě láska provází celým životem:o),
čeká mě život věčný?.o))
Přeji nádherný páteční večer..
Nám začínají jarní prázdniny
a tak se těšííííím..
Inka